Taky vás fascinuje, jak funguje lidská psyché? Gestalt přístup na rozdíl od mnoha jiných směrů moderního koučování stojí na robustních psychologických a psychoterapeutických základech. Připravili jsme pro vás přehledný slovníček klíčových a základních pojmů, který vám lidskou řečí vysvětlí vše od „figury a pozadí“ až po „paradoxní teorii změny“. Zjistěte, jak se principy moderní Gestalt psychologie a terapie propisují do Gestalt přístupu v koučování a dávají mu potřebnou hloubku.
Figura a pozadí (Figure and Ground)
V každém okamžiku něco vnímáme jako dominantní (figura) a zbytek tvoří kontext (pozadí). V koučování sledujeme, co se pro klienta v životě stává „figurou“, co ustupuje do „pozadí“ a jak to ovlivňuje zbytek prožívání.
Tento termín je absolutním základem Gestalt přístupu a vychází z psychologie vnímání.
Pole (Field)
Člověk neexistuje izolovaně. Pole je celkový kontext situace – prostředí, vztahy a kultura. Změna v poli mění člověka a naopak. Gestalt přístup vychází z toho, že i všechny procesy jinými směry vnímané jako vnitřní, se dějí v kontaktu s prostředím. Naše pocity, potřeby, ale mnohdy i „poruchy“ nejsou jen „naše“, ale jsou reakcí na prostředí, ve kterém se nacházíme.
Termín pochází z fyziky a do Gestaltu byl převzat ze sociální psychologie Kurta Lewina.
Kontaktní cyklus
Kontaktní cyklus je absolutním jádrem Gestalt terapie a koučování. Popisuje přirozený proces uspokojování potřeb od prvotního vjemu přes akci až po uspokojení a stažení se. V koučovací praxi tento model ukazuje, jak nakládáme se svou energií. Pomáhá odhalit, zda umíme po zachycení potřeby přejít do akce, zda se nezastavujeme těsně před cílem, nebo zda se dokážeme po úspěchu skutečně zastavit a prožít radost z hotového díla.
Kontaktní mechanismy
Kontaktní mechanismy vychází z kontaktního cyklu a ukazují na způsoby adaptace, které nám mnohdy neslouží. Díky porozumění kontaktnímu cyklu a přirozenému toku energie při naplňování našich potřeb kontaktní mechanismy jako například introjekce, projekce, deflexe, retroflexe, proflexe, egotismus popisují způsoby, jakými nevědomě přerušujeme kontakt se sebou nebo okolím.
Práce s kontaktními mechanismy je hluboká práce Gestalt praktika, kterým skutečně může pomoct klientovi získávat svobodu volby jednat jinak.
Fenomenologie
Je jedním ze základních pilířů Gestalt přístupu. Je to přístup zaměřený na popis toho, co je zjevné, bez interpretací a hodnocení. Ptáme se „co“ a „jak“, ne „proč“. V koučování se namísto hádání, co si druhý myslí (interpretace), učíme pozorovat fakta. Například tón hlasu, postoj těla nebo vlastní pocity. A tyto podle uvážení přinášet do společného procesu a pole s klientem.
Fenomenologie je původně filosofický směr Edmunda Husserla adoptovaný Gestaltem.
Dialogický přístup (Vztah Já-Ty)
Základem Gestalt přístupu je rovnocenné setkání dvou lidí v autenticitě a otevřenosti. Terapeut či kouč nevystupuje jako nedotknutelný expert, ale jako živá bytost, která do procesu vnáší své pocity a vnímání. Tento přístup věří, že k uzdravení a růstu dochází právě skrze opravdové lidské setkání. Namísto mluvení „o něčem“ se učíme mluvit „přímo k někomu“, což nám umožňuje zažít přijetí a porozumění v jejich nejsyrovější podobě.
Původem pro dialogický přístup je náboženská a existenciální filosofie Martina Bubera.
Holistický přístup
Je dalším z pilířů Gestalt přístupu. Vychází z vnímání člověka jako nedělitelného celku těla, emocí a mysli. Je také jedním ze základních rozdílů mezi Gestaltem a jinými směry koučování, které pracují primárně „v hlavě“. Neřešíme jen „problém v hlavě“, ale sledujeme, jak se projevuje v celém organismu. Například chronická únava může být potlačeným hněvem, který nemá jinou cestu ven než skrze tělesný symptom.
Pochází od Jana Smutse (holismus) a „nasedl“ na medicínské základy Fritze Perlse.
Práce v přítomnosti (Tady a teď)
V Gestalt koučování nepracuje s minulostí a méně než v jiných směrech se zaobíráme budoucností. Místo toho se zaměřujeme na to, co se děje v aktuálním momentu. I minulost a budoucnost řešíme skrze to, jak nás ovlivňuje právě teď. Přítomnost je totiž jediné místo, kde máme moc něco změnit.
Tento pilíř vychází s existenciální psychologie a také Zen budhismu, kterými byl Fritz Perls ovlivněn.
Experimenty
Moje milované téma :). Akční metody, které umožňují klientovi zažít něco nového v bezpečném prostředí „nanečisto“. V experimentu nejde o mluvení o změně, ale o její prožití. Experiment nám dovoluje vystoupit z role a vyzkoušet si, jaké to je být například asertivní, dříve než to aplikujeme v reálném životě.
Experimentální přístup vychází z dramaterapie J.L. Morena.
Sebeorganizace
Je to přirozená schopnost organismu směřovat k rovnováze a zdraví. V Gestaltu tento princip dává důvěru, že nemusíme vše „tlačit silou“. I proto klade Gestalt tolik důrazu na plné uvědomění (awareness) a přijetí situace takové jaká je. Když přestaneme proti realitě bojovat, přetlačovat jí, náš systém si přirozeně najde tu nejlepší možnou cestu k efektivitě a spokojenosti.
Tento termín vychází z teorie systémů a biologie.
Unfinished Business (Nedokončené záležitosti)
Jsou to situace z minulosti, které nebyly uzavřeny a stále odčerpávají naši energii v přítomnosti. Jinými slovy se jedná o „otevřené programy“ v naší mysli, které nás nutí nevědomě vyhledávat podobné situace, abychom je konečně dořešili. I díky nim se v některých situacích můžeme točit v kruzích. Jejich uzavření přináší obrovskou úlevu a uvolnění kapacity pro nové věci.
Termín pochází z klinické psychologie.
Fixovaný gestalt
V rámci našeho přizpůsobování se životním podmínkám a různým situacím si kreativně tvoříme vzorce chování, které nás podporují a zjednodušují naše rozhodování. Když se naše situace a podmínky změní, ale naše vzorce chování ne, mohou nás blokovat. Fixovaný gestalt je doslovně starý vzorec chování, který kdysi fungoval, ale dnes je rigidní a omezující.
Paradoxní teorie změny
Pro mě nádherný gestaltový koncept. Změna nastává, když se člověk stane tím, kým skutečně je, namísto toho, aby se snažil být někým jiným. Čím více na sebe tlačíme, abychom se změnili, tím silnější je vnitřní odpor. Paradoxně až v momentě, kdy si přiznáme: „Ano, teď jsem takový,“ se ledy pohnou a přirozený proces vývoje se opět spustí. I proto Gestalt přístup hledá způsoby jak přijmou a prožít současný stav. Tady a teď.
S termínem přišel Arnold Beisser (Gestalt teorie).
Plodná prázdnota (Fertile Void)
Stav nejistoty, kdy staré už není a nové ještě nevzniklo. V kontaktním cyklu podle Gestalt přístupu je to prostor mezi uzavřením jednoho tvaru a před vznikem tvaru nového. V moderní kultuře se prázdnoty bojíme a hned ji něčím zaplňujeme. Gestalt nás učí v tomto „meziprostoru“ vydržet, protože právě z ticha a nečinnosti vyvěrají ta nejautentičtější řešení a nová energie.
Termín má své základy v Zen-buddhismu.
Všechny tyto pojmy – od figury a pozadí až po sebeorganizaci – tvoří dohromady jeden fascinující celek. Gestalt přístup nás učí, že nemusíme být „dokonalí“ nebo „opravení“, abychom mohli žít spokojený život. Ukazuje nám, že většina našich problémů pramení z toho, že jsme uvízli v minulosti (unfinished business) nebo se příliš snažíme být někým jiným, než jsme (paradoxní teorie změny).
Cesta ke změně v Gestaltu nevede přes dril a přemáhání se, ale přes uvědomování. Když se dokážeme zastavit v přítomnosti (tady a teď), vnímat své tělo i okolí jako jeden celek (holistický přístup a teorie pole) a s odvahou prozkoumat své zažité vzorce (fixované gestalty), dáváme svému životu šanci na novou dynamiku.
Přirozenou součástí života je také prázdno (plodná prázdnota), nejistota vycházející ze stavu, kdy staré skončilo a nové ještě nezačalo. Pro kouče je Gestalt přístup cestou k hluboké práci a pozvánka do provázení fascinujícím vnitřním světem klientů.
Gestalt není jen terapie nebo koučovací metoda; je to nabídka k plnějšímu, autentičtějšímu a vědomějšímu prožívání každého okamžiku, který máte právě před sebou.